Pátek 16:30 hod., mládež 17:00 hod.
Neděle 15:00 hod.
24. 5. 1709 - vznik kostela Ježíšova v Cieszynie (Polsko).
Počátek I. světové války způsobil, že se Těšínské Slezsko rozdělilo mezi Československo a Polsko, to vedlo těšínské Němce a Slezany k založení evangelicko-augsburského sboru na území české části Těšínského Slezska, a to v Českém Těšíně. Sbor měl mít německý charakter. Snažil se získat to, co se nepodařilo ani za doby Rakousko-Uherska. Nakonec se sbor podřídil Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a Slezsku. Zvláště po podzimních volbách v roce 1923, kdy byl Pavel Zahradnik, narozený v Kojkovicích, zvolen pastorem sboru v Českém Těšíně. Tuto situaci neakceptovala 27 členná opozice polské národnosti z Velkého sborového shromáždění. Členové opozice složili své mandáty a vystoupili ze sboru dne 1. 3. 1925. Dva týdny po této události (15. 3. 1925) 3 000 osob projevilo zájem o vytvoření nového sboru. Ještě týž den byli povoláni do organizační práce dosavadní sboroví zástupci a presbyteři. Z nich se pak vybralo tzv. kuratorium, zvoleni byli: Rudolf Cichý z Albrechtic, Jan Kubok z Konské a Sobiesław Cienciała z Mistřovic. O těchto událostech byl informován Orlovský seniorát, zastupující všechny části Těšínského Slezska. Tehdejším seniorem byl Józef Folwarczny. Nový českotěšínský sbor měl polský charakter z důvodu, že již v roce 1920 vznikl v Českém Těšíně českobratrský sbor a tehdejší Evanglický sbor a.v. v Českém Těšíně, který měl německý charakter a podřizoval se již výše uvedené Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a Slezsku. K plné nezávislosti nového sboru a Seniorátního odd. v Orlové bylo potřebné rozhodnutí politických úřadů v Opavě. Na rozhodnutí se muselo čekat 3 roky. Zanedlouho po započetí sborové práce pastora Józefa Bergera vznikla potřeba organizovat bohoslužby v samotném Českém Těšíně. 6. 2. 1927 byl posvěcen sál, který k těmto bohoslužbám sloužil. Posvěcení vykonal pastor Oskar Michejda a kázání pronesli faráři Karol Krzywoń a Józef Berger. Tímto dnem na základě právních předpisů vznikl sbor. Byly splněny dvě podmínky: vlastnictví sálu sloužícího k bohoslužbám a pastor sboru. Krajský úřad v Opavě fakticky uznal sbor teprve 10. 6. 1928. Evangelíci polské národnosti mohli konečně začít standardní náboženský život.
Ve farním sboru také pracovali:
„Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku...
Číst celé zamyšlení