SCEAVVše o životě naší církve
Světem víryO víře a růstu
MédiaK prohlížení i k poslechu
Pro vásČím můžeme posloužit
Církev se rozhodla připomínat si podobně jako Izrael nejdůležitější skutky Boží lásky a věrnosti každý rok v určitých dnech. Církevní rok je stejně dlouhý jako rok kalendářní, avšak nedělí se na měsíce, nýbrž na neděle a svátky. Sváteční polovina roku se skládá ze tří svátečních okruhů: vánočního, velikonočního a svatodušního.
Církev se připojuje k výzvě proroka Joela a vybízípředevším k vnitřní změně smýšlení. Sama však tuto změnu vyjadřuje i navenek. Ne snad trháním liturgických oděvů, ale aspoň změnou jejich barvy.
Preludium (hudební úvod) – jeho smyslem je soustředit mysl posluchačů a připravit je k bohoslužbě.
Pozdrav- osobní slovo faráře, kterým zdraví sbor. Sbor k tomu povstane a odpovídá společným Amen.
„Vybízím vás, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ (List Římanům 12,1)
Apoštol Pavel považoval oběť za běžný rys křesťanova života: „Přinášejte sami sebe jako živou, svatou, Bohu milou oběť." A že to není samozřejmé, tak vybízí, žádá, prosí, napomíná. To jediné biblické slovo má tolik odstínů, a tak si každý může vybrat, protože na každého člověka se musí jinak. Vyberme si tedy, co je nám blízké, ale oběti se nevyhýbejme. Neboť bez oběti není pravé víry.
SCEAV
